Literatura

Emily Brontë- Na Větrné hůrce

11. března 2017 v 18:06 | Vincenta
"Ta lhářka, lhářka až do posledního dechu! Kde je teď? Tam ne- v nebi ne- zaniknout nemohla- tak kde?
Ty, tys říkala, že je ti lhostejné moje utrpení! Tak já se zas modlím jedinou modlitbou- a budu ji opakovat dokud mi jazyk neztuhne- Kateřino, Kateřino, dokud já žiju, neodpočívej v pokoji! Řeklas, že jsem tě zabil- tak mě straš! Zavražděný přece strašívá vraha! Duchové přece obcházejí po Zemi! Buď pořád se mnou- vezmi na sebe jakou chceš podobu- dožeň mě k šílenství! Jenom mě nenechávej v téhle propasti, kde tě nemůžu najít! Ach Bože, to se nedá vypovědět slovy! Nemůžu žít, odešel mi život! Nemůžu žít, odešla mi duše!"
 
 

Reklama